Risto Ilič
Risto Ilič (*1995) je autorem rozsáhlé série mnohovstevnatého projektu Ugly Brno (2019–dosud), který vytvořil společně s Johannesem Tröstlerem a Barborou Ilič. Cílem projektu bylo zdokumentovat grafickou vizuální estetiku provozoven v centru města a současně sledovat tlak na zrychlenou gentrifikaci. Jedná se o videa či fotografie, převážně v podobě záznamů či archivací, následně přetvořených do galerijních instalací. Ugly Brno zde polemizuje nad grafickou identitou města a jejím uplatněním ve veřejném prostoru. Inscenovaná hra s videozáznamem Ugly Brno: Interviews (2019) vychází z prvotního dílu, nesoucího název Ugly Brno: Inception (2019), který reaguje na městskou prezentaci na zasedání města Brna-střed za účelem návrhu přeměny grafické identity. Ve čtvrté části projektu Ilič pomocí herců přejímá fráze, které zaznívají v původní nahrávce, a vytváří tak fiktivní narativy, jež recyklují argumenty a vize ze skutečné nahrávky. Na cyklus výstav částečně navazuje i audiovizuální instalace s názvem I am The One Who’s Gonna Steal Your Job (2023), kde se Ilič kriticky dotýká tématu oborového pracovního uplatnění pro absolventy* absolventky vysokých uměleckých škol. Závěsný obraz zde může sloužit jako objekt zájmu pro generování zisku z umělecké praxe a samotná malba jakožto zpeněžitelné médium pro trh s uměním. Počítačově generované obrazy vycházejí z fotografií vitrín i obchodů v centru Brna, a stávají se tak precedentem etické otázky autorství uměleckého díla poukazujíce na budoucnost užívání AI technologií v umělecké praxi. Právě počítačové technologie a umělá inteligence se pomocí uživatelských aplikací staly dostupné všem a v současnosti se již více umělců*umělkyň zabývá otázkou autenticity umělce*umělkyně či uměleckého díla. Ilič pracuje spíše gesticky a v díle I am The One Who’s Gonna Steal Your Job otevírá mnoho témat spojených s myšlenkovými pochody o sobě samém i o budoucnosti umění.
Kromě Ugly Brno jsou v Iličových projektech inspirací také kombinace mytologických bájí a křesťanských poselství. Ty využívá k vytvoření ‚‚současných mágů‘‘, jež tak odpovídají ‚‚západocentrickému pohledu‘‘ na současné umění. Například v instalaci s názvem The Soya Tears of Sibyl’s Dreams (2019) se Ilič kriticky věnuje tématu růstu jakožto soudobého nástroje pro neustálou produkci kapitálu i pomyslných úspěchů a odkazuje na společnost, která zapomněla, jak žít v souladu s úrodným a neúrodným zároveň. Ve videu Nekršteni dani (2019) naopak představuje postavu umělce-bílého mága a imaginativně zde přetváří svět v místo, které se neřídí pravidly kapitalismu. Spojuje tak ve své práci sociálně-ekonomické vazby a dává je do kontextu s environmentální krizí. V rámci diplomové výstavy prezentuje svůj závěrečný projekt I Am The One Who’s Gonna Steal Your Job (2023).
Risto Ilič studoval obor Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je absolventem Ateliéru videa u Martina Mazance a Jana Šrámka na FaVU VUT v Brně. Absolvoval pracovní stáž v Kulturním centru Bělehradu a stáž
na Cooper Union School of Arts v New Yorku. Zde vznikl navazující projekt Ugly Brno 5: Ghost Identity (2019), v němž se práce s bannery a výlohami z Brna setkává s prostředím newyorského Manhattanu, který je svým vizuálním smogem amerického kapitalismu pověstný.
Natálie Kubíková
I Am The One Who's Gonna Steal Your Job
Diplomová práce I Am The One Who’s Gonna Steal Your Job se zabývá přechodným obdobím života mladého umělce, který sní o kariérní realizaci ve svém oboru. Přemýšlí jak toho dosáhnout, když si uvědomí že často i méně etablovaný malíř může prodávat své obrazy v řádech tisíců korun, protože se dají jednoduše komodifikovat a v důsledku umístit v interiéru. Rozhodne se tak opustit jemu blízkou sféru tvorby a pokusí se uplatnit na trhu s tradičními uměleckými médii, avšak za pomocí umělé inteligence a marketingu. Pro vizuální inspiraci nejde daleko, jelikož se pokusí recyklovat a deformovat obrazy (takzvaný vizuální smog) z výlohy protější večerky. Práce se věnuje problematice nástupu umělé inteligence v oblasti výtvarného umění, věčné otázce etiky autorství uměleckého díla a jeho autenticity, ale také třeba otázce uplatnění absolventů vysokých uměleckých škol na trhu práce. Jedná se tak nejen o subverzivní analýzu trhu s uměním, ale také o úvahu na téma poptávky, role současného umění ve vztahu k uměleckému trhu a o pozici umělce participujícího na tomto trhu.