Richard Haraším

Herní vývojář*ka je koňák. A každý koňák cinká ostruhama. Richard Haraším i prstenama. A hry jsou prsteny. Truhly. Stále dokola. Repetice. Return to menu, back to lobby, loading, restart a press anything. Videoherní prsteny moci. Haraším je nosí na všech prstech. Některé na ozdobu, jako placený skin nepřidávají žádný skill, jen jako vizuální smog zamořují inventáře. Jiné ale září a vytvářejí kolem Harašíma auru. Koňskou auru. Haraším má svou stáj na rukou. Zatím se netlučou, jen cinkaj. Proto Haraším cinká ostruhami dole a prsteny nahoře.

Dole, u země, kde ostatním koňákům čouhá sláma z bot, je Haraším boss. Je generací narozenou do sítě sítí, kde vyhřebelcovanou hřívou je avatar, ostruhami memes. We are Bubble Bum a iluminát je krteček, Hurvínek i sám Haraším. Jeho lesklá hříva má na Youtube miliony zhlédnutí. Jeho ostruhy cinkají tak hlasitě, že se vám po čase vrátí alkoholismus, deprese a nedůvěra v lidstvo.

Nahoře, v pekle, mezi vším tím leskem koňských salámů a česnekových jednohubek si Haraším pokládá otázku, zda je nadace moc uložená v koulích. Nebo prstenech? Ten nejzářivější, opus magnum Harašímovic životní zpovědi, je The Gray Man (2023). Hra, ve které ovládáte svědomí sériového vraha. Vidět Harašíma dohrát vlastní adventuru plnou vnitřních běsů je asi stejně důležité jako se naučit plavat, klikat či skrolovat. Koňák převlečený za truhláře svých myšlenek. S vůní čerstvě vyhoblované oprátky. Slyšíte ten cinkot prstenů? Bezprostředně orchestrální symfonie povinného, hrůzného streamera.

Haraším je jediný koňák, kterému design volby obtížnosti odpustím. Hrát point-and-click adventuru v hardcore režimu bez kurzoru není lenost, obžerství ani lakota, ale závist. Jestli je koňák David Cage Zdeňkem Troškou videoherního průmyslu, je Haraším Jurajem Herzem.

Velké slevy surrealistických paruk ve wishlistu! Rogue-lite jako prsten – nekonečná smyčka zmaru. Rogue-lite jako výmluva levitující v pekle plném hříchů jako pozitivních efektů. Čekám, v křeči, až Haraším dohřebelcuje své další sebevědomé dílo...

Autor: Bohdan Heblík