Petr Škobrtal
Petr Škobrtal (* 1997) je absolventom Ateliéru grafického designu 1 na FaVU VUT v Brně pod oficiálnym vedením Zuzany Kubíkovej a s týmto ateliérom asociovanej platformy AGDX, ktorá sa zaoberá mediálne nešpecifickým dizajnom, pričom odkazuje na čo najširšie pojatie slova dizajn. Toto je spojené s osobnou motiváciou meniť žitú realitu rôznorodými stratégiami a prostriedkami. Táto tendencia sa odráža aj v Škobrtalovej diplomovej práci SocialMaps Manifesto (2023), ktorá preskúmáva a prekonáva existujúce paradigmy mapových aplikácií.
Škobrtalov SocialMaps Manifesto je diplomovou prácou vo forme textu. Tento je možné chápať ako výstup z častí dizajnového procesu – z rešerše, kritickej analýzy existujúcich riešení a ideácie možných alternatív k nim. Škobrtal, v procese navrhovania, vychádza z aktuálne používaných mapových aplikácií. Reflektuje ich s dôrazom na spôsoby, ktorými generujú svojím vlastníkom zisk. Pritom sa snaží modelovať východisko z, pre neho, problematických ekonomických a marketingových modelov. Škobrtalova diplomová práca nadväzuje na jeho bakalársku prácu, v ktorej sa zaoberal prototypovaním aplikácie. V podobe SocialMaps Manifesto tak vznikol analytický podklad, na ktorý môže jeho autor, či ktokoľvek ďalší, nadviazať a použiť ho pre tvorbu alternatívnych mapových aplikácií.
Martina Růžičková
SocialMaps Manifesto
V posledních dvou dekádách byla s dokonalou přesností vytvořena digitální kopie světa, která je bezprecedentním počinem třetí moderny a fascinující je i rychlost jejího vzniku. Denně se jí procházíme a jsme její součástí, aniž bychom se zamýšleli nad její existencí, podstatou a nejasným transakčním vztahem. Nejrůznější mapové služby a aplikace jsme se naučili vnímat jako samozřejmou inovaci. Jako pouhý fragment kvanta funkcionalit našich zařízení. Kalkulačka, budík, mail, mapy. Digitální kopii světa ale nebylo snadné vytvořit. A její tvorba byla jistě i nákladná. Přesto je nám bez jakýchkoliv zábran předkládána k užívání.
Centrální motivací společností, které vytvořily tento virtuální prostor — v němž se pomyslně odehrávají dramata lidství — je totiž jeho nepřetržité a pečlivé sledování. Naše chování, pohyb a interakce jsou onou kýženou kompenzací. Tyto aktivity jsou neustále analyzovány a interpretovány v data, s nimiž lze obchodovat. Ztráta soukromí je daní, kterou platíme. Nejasný transakční vztah byl zpečetěn, aniž bychom znali jeho přesné podmínky a důsledky; a korporace, které je formulují, se dravě vyvazují z legislativně-právního rámce.
Mapové aplikace, které jsou dnes nejvýznamnějším produktem kartografie, se proto stávají plíživou hegemonií redukující svět do několika málo kategorií, jejichž primárním imperativem je zisk. Mnoho z nich užívá mapu jako platformu, do níž jsou zasazována místa, která jsou prostým odrazem kapitalistické percepce světa. Obchody, hotely, bary, restaurace, podniky. Takové mapy manipulují náš pohled na svět tím, jak jej vykreslují a co nám limitovaně předkládají. A naši konformitou nevědomky těmto praktikám přitakáváme a napomáháme udržovat jejich status quo.
Můžeme se sice snadno rozhodnout, že dané digitální mapové služby a aplikace nebudeme již používat, jsou však jen symbolickým vrcholem ambiciózního projektu sledování našeho soukromí. Mapy jsou beznadějně vtaženy do spletité sítě technologických gigantů, softwaru a internetu věcí. Jsou zbaveny svého vlivu a bezmezného potenciálu, aby sloužili jedinému účelu. Je proto nutné hledat východiska pro změnu paradigmatu ovlivňujícího podobu, podstatu a funkci digitálních webových map. Některá nabízí právě tento manifest.