Ľubomír Kralovič (* 1996) se ve své umělecké praxi kontinuálně a s důsledným soustředěním věnuje ztvárňování lidské – specificky mužské – postavy. Nejde ovšem o přímočaré zkoumání fyziologie a obecného archetypu lidské tělesné schránky. Abstrahovaná mužská postava je zde zástupným symbolem a pomůckou k ohledávání konkrétních vzpomínek z doby autorova dětství a fenoménu paměti obecně. Zaměření projektu je částečně introspektivní a velice osobní, Kralovič ve zpracování konkrétního vzhledu svých soch-loutek vychází z vlastní fyzické podoby a také z autentických vzpomínek na domov jakožto ztělesnění jistoty známého a bezpečného prostředí.

V diplomovém projektu s poetickým názvem Vzpomínková smyčka (2023) autor navazuje na svou dosavadní práci a rozhodl se přistoupit ke komplexnímu propojení dosavadních dílčích témat a fyzických forem. Spojuje zde fragmenty vzpomínek zpracované v ranějších výstupech, jakým byl např. projekt bakalářské práce, v němž Kralovič pod názvem Vnitřní autoportrét (2020–2021) vytvořil sousoší postav otce a syna v takřka životních velikostech.

Zatímco v předchozích realizacích šlo ve většině případů o intuitivní tvorbu se záměrem zkoušet, objevovat a porozumět, v diplomové práci jde o snahu uspořádat poznatky na dané téma do smysluplného celku. Výsledná prostorová instalace vzniklá na základě virtuálních 3D modelů reprezentuje koláž několika autorovi důvěrně známých míst–pokojů, „rekonstruovaných“ do představené podoby čistě na základě mentálního obrazu vzpomínky na tato místa. Forma diplomové práce je snová, neskutečná, tak jak se jeví mentální obraz daného místa. Tato neskutečnost, umělost a snovost je umocněna pojetím výstavního prostředí, v němž je kromě samotných soch, které jsou cíleně schematizované a materiálově zploštělé, co nejmenší množství dalších rušivých prvků.

Ľubomír Kralovič je absolventem Ateliéru sochařství 1 FaVU VUT v Brně pod vedením Michala Gabriela.

Veronika Čechová