Drahomíra Dubinská

Stěžejním vyjadřovacím prostředkem Dady Dubinské (*1998) je ilustrace a malba. Ve svých obrazech zasazuje figury nebo objekty jako nositele sdělení do rozostřené atmosféry jemných tónů. Tato pocitová efemérnost změkčuje často závažné problémy naší společnosti, které jsou pro Dubinskou tematickým základem. Jejími klíčovými okruhy zájmu jsou technologie a jejich dopad na lidstvo nebo jedince a ambivalence utopického a dystopického obrazu budoucnosti s částečným využitím environmentální etiky. Ve své interpretaci daných prostředí a skutečností využívá imaginaci a nadsázku.

Diplomová práce Kontrasty dohľadu (2023) odráží její dlouhodobý zájem o reflexi pronikání technologií do osobního prostoru a živého bytí v kontextu sociálních otázek. Dubinská se v ní věnuje zkoumání konceptů sledování, dozoru a dohledu v souvislosti s moderní technologií. Daný fenomén hromadné kontroly obyvatelstva pomocí kamerových zařízení, její vznik a vývoj zkoumá Dubinská z pohledu surveillance studies, z filozofické, sociální, psychologické a estetické perspektivy. U děl záměrně využívá rozostřenost a estetiku vizuálního obsahu sledujících aparátů, jako je termovizní snímkování, černobílé noční vidění a infračervené vidění. Výsledné malby tak svou vizuální bohatostí odkazují na odlišné formy zobrazení reality. Série obrazů různých formátů a technik (olejomalba, airbrush, akryl na plátně) komunikuje otázky soukromého a veřejného prostoru, zaznamenávání pohybu a tělesnosti jedince nebo formy digitální identity. Plátna zobrazují současné stírání hranic veřejného a soukromého života, jeho narušení v citlivých okamžicích, např. v důsledku hacknutí chytrých zařízení. Autorka záměrně a s ironií vybírala (ne)běžné situace jednotlivců, buď projevy intimity na veřejných prostranstvích, v přírodě, ale i v soukromí vlastních domovů, nebo jiné náhodné a banální situace v sociálním prostředí.

Pomocí těchto podivných snímků reality kriticky poukazuje na stav aktuálních globálních tendencí v přístupu k technologiím, jejichž použití nevyžaduje žádný závazný souhlas aktérů*aktérek. Naráží na fakt, kdy průběžné automatizované vyhodnocování polohy, mapování pohybu a lidské činnosti se pomalu, ale jistě mění z podoby abstraktních, neškodných databází na elementární předstupeň dystopické představy společnosti řízené umělou inteligencí.

Dada Dubinská absolvovala bakalářské studium na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích v Ateliéru současného obrazu u Adama Szentpéteryho. Dokončuje studia v Ateliéru grafiky a experimentální tvorby u Petra Rónaie na téže univerzitě a v Ateliéru malířství 3 na FaVU VUT v Brně u Patricie Fexové a Veroniky Vlkové. Byla součástí skupinových výstav Pokoje, Praha (2021, 2022) nebo Kontexty mesta 2022: Umelecké intervecie v Prešove, Prešov (2022).

Anežka Chalupová

Kontrasty dohľadu

V diplomovej práci sa venujem skúmaniu problematiky konceptov sledovania, dozoru a dohľadu, a ich vplyvu na spoločnosť a (rámec) jednotlivca. Daný fenomén hromadného sledovania a kontroly obyvateľstva, jeho vznik a vývoj skúmam na filozofickej, sociálnej, duševnej a estetickej rovine cez prizmu optiky dohliadajúceho kamerového záznamu. Ideovým zámerom diplomovej práce je realizácia cyklu malieb, obsahovo nadväzujúc na záber vybranej problematiky. Vytvorené diela komunikujú otázky súkromného a verejného priestoru, zaznamenávania pohybu indivídua a jeho telesnosti či formy digitálnej identity. Výsledkom práce je séria malieb reagujúcich na spoločenský význam a špecifickú vizualitu „sledovacích“ aparátov či možnosti stornovania aktivity jednotlivca. V maliarskej forme sa zaujímam o (ne)realistickosť jej vyznenia. Diplomová práca má priniesť spoločensky kritický pohľad na technologického svedka všednej reality. Zvolený výstup v tradičnej maliarskej forme prinesol trvanlivé zachytenie (ne)obyčajných situácií jedinca v mestskom a krajinnom prostredí, v opozícii voči generovaniu regulárnych  efemérnych digitálnych snímkov kamerovým či bezpečnostným systémom. Práca stelesňuje súčasnú problematiku zberu údajov mechanizmami globálneho monitoringu aj prostredníctvom estetizácie metód ako termovízie, čiernobieleho nočného a IR videnia do maliarskeho média.